Dopravní řád

Pokud zaměstnavatel ve své společnosti používá jakákoliv vozidla, je dle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., povinen stanovit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy dopravními prostředky. Výše uvedené NV se netýká jen motorových vozidel, ale i vnitrozemské plavby, letecké dopravy a dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové.

V tomto článku se ovšem zaměříme pouze na silniční dopravu, neboť ta se v různých formách využívá ve velkém procentu společností.

V rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je zaměstnavatel povinen vyhledávat rizika, identifikovat je a přijímat opatření k jejich minimalizaci. Silniční doprava tvoří velké riziko – může dojít k dopravní nehodě (zranění, smrt), vysypání nákladu, zranění při opravách apod. Jedním z opatření je pak zajištění školení a zpracování dopravního řádu (často se jedná o místní provozní bezpečnostní předpis – dopravní řád), se kterým musejí být zaměstnanci prokazatelně seznámení.

Základní obsah dopravního řádu stanovuje NV č. 168/2002 Sb., ovšem zaměstnavatel si jej může v rámci kvalitnějšího zajištění BOZP dále rozšířit a stanovit v něm i další práva a povinnosti.

Níže je uveden výčet základních bodů, na které nesmí být v rámci zpracování dopravního řádu zapomenuto.

Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze, opravách, kontrole a údržbě dopravních prostředků a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby

a)       byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost,

b)      byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců pro tyto činnosti, a před zahájením prací určen způsob jejich dorozumívání,

c)       bylo pracoviště mimo pozemní komunikace v případě potřeby vyznačeno výstražnými tabulkami, dopravními značkami, případně nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání dopravního prostředku, a za snížené viditelnosti byla nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami nebo odrazovými deskami,

d)      v případě, že to vyžadují okolnosti, byl zaměstnanec při pohybu na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami.

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec:

a)       neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí, a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný,

b)      používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku, při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné zařízení,

c)       zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace,

d)      prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu,

e)      používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normových hodnot (POZOR! U některých společností platí přísný zákaz odstraňování poruch vlastními zaměstnanci!).

Dále je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis,

a)       nepřekročil maximální dobu řízení¹,

b)      během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad,

c)       vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek (v dnešní době je velká část vybavena GPS, která automaticky vede denní evidenci o době řízení).

¹ Maximální doba řízení 4,5 hodiny. Za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.

Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat. POZOR! Přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby!

Dále je vhodné dopravní řád rozšířit např.  o informaci, kde se vozidla parkují (zda pouze v areálu společnosti, nebo je zaměstnanci mohou parkovat i v místě bydliště), jak často je možno využívat myčku vozidel, jak často se provádí školení zaměstnanců, jakým způsobem se vede evidence vozidel, jakým způsobem si řádně předat vozidlo, používá-li ho více zaměstnanců, jakým způsobem postupovat v případě nehody nebo jiné události, zda je možno používat služební vozidlo i pro soukromé účely, zajištění dalších požadavků na BOZP apod.

POZOR! Pokud právnická osoba nebo fyzická osoba poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, může mu být oblastním inspektorátem práce udělena pokuta až do výše 1 000 000Kč!

Obrázek 1 - Dopravní řád by měl obsahovat i informaci, jak postupovat při vzniku dopravní nehody.