Aktuality BOZP a PO

V dnešní době mnoho firem dbá na to, aby jejich venkovní prostory byly upravené a reprezentativní – a to zejména z důvodu různých návštěv (i zahraničních) a auditů. A protože jim tuto image mnohdy kazí nedopalky od cigaret, zřizují se kuřácká místa - zóny, která jsou opatřena popelníky a nehořlavým vybavením. Mnohde nechybí ani přenosný hasicí přístroj na rychlou likvidaci případného požáru. To je z hlediska PO (požární ochrana) zcela v pořádku, ale bohužel se neustále setkáváme s tím, že zaměstnanci kouří mimo tyto vyhrazené prostory. Navíc mnohdy se nejedná jen o zaměstnance, ale i externí firmy – např. nejčastěji jde o řidiče různých dopravních firem – při čekání na nakládku/vykládku si zapálí – a vcelku jim je jedno, na jakém místě to bude.

Velmi často se na nás v rámci zajištění služeb bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) obracíte s dotazem, jako je to s lékařskými prohlídkami u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti (dále jen „dohodu“) a poté přecházejí na klasický zaměstnanecký poměr – je nebo není nutná lékařská prohlídka?

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Velmi jednoduchá věta o povinnosti zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), která je ale velmi často podceňována a neřešena. Zaměstnanci mnohdy nemají ani ponětí, co to vůbec kategorizace prací je a do jaké kategorie byla jejich práce zařazena. Přitom se jedná o jeden ze základních požadavků legislativy a zároveň o dokument, který za BOZP kontroluje nejen oblastní inspektorát práce, ale i krajské hygienické stanice.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na staveništi je velký oříšek, a i přes dané legislativní požadavky zde dochází k velkému množství nehod a úrazů. Pojďme se nyní podívat na základní požadavky k zajištění BOZP na staveništi.

Práce v noci není u většiny lidí moc oblíbená, přesto v ní pracuje velké množství zaměstnanců. Velké procento výrobních podniků využívá nepřetržité dvanáctihodinové směny a nebo mají třísměnný osmihodinový systém. Podobně jsou na tom složky integrovaného záchranného systému, letecká a drážní doprava, pekárny a spousta dalších odvětví. Samozřejmě existují zaměstnanci, kteří si noční práce pochvalují, ale je jich mnohem menší procento než těch, kteří noční moc nemusí a to zejména z důvodu, že si po takovéto směně pořádně neodpočinou, tělo je jinak nastaveno a ne každý dokáže přes den spát. Práce v noci je náročnější i na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a dnešní článek připomene základní povinnosti zaměstnavatele v péči o zaměstnance pracujícího v noci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dle zákoníku práce zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Provádění cvičného požárního poplachu nepatří mezi zaměstnavateli zrovna k nejoblíbenějším činnostem. Jedná se o situaci, kdy je potřeba na několik desítek minut přerušit výrobu anebo pozastavit činnost a opustit vnitřní prostory společnosti. Pro zaměstnavatele nepříjemnost, pro zaměstnance mnohdy zpestření dne. Je tyto cvičné požární poplachy vůbec potřeba provádět anebo se jim dá vyhnout? Nařizuje je požární ochrana? Ano, nařizuje, ale ne vždy.

Jak jsme již několikrát psali, bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je úzce spjata s odvětvím týkajícím se lékařských prohlídek. Možná proto se nás při kontrolách BOZP mnoho zaměstnavatelů ptá, jak je to se vstupní prohlídkou – často jim přijde zbytečná, neboť se údajně jedná jen o „formalitu“ a lékař uchazeče o zaměstnání ani pořádně neprohlédne. Jak dlouho má tedy trvat vstupní prohlídka a co je jejím obsahem?

Záchytné vany by měly být běžnou součástí provozoven, ve kterých se manipuluje se závadnými látkami. Záchytné vany jsou umisťovány, nejen aby bylo zabráněno úniku do životního prostředí, ale také proto, že je česká legislativa v některých případech požaduje.

Dnešní téma týkající se požární ochrany (PO) navazuje na dříve vydaný článek CIVOP „novela zákona o požární ochraně" a konkrétněji pojednává o novince v PO - tzv. kategorizaci staveb. K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 – 3. Požární ochrana tím doznala další velké změny, která se sice přímo netýká zaměstnavatelů a občanů, ale má vliv na požární bezpečnost a zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby (tzv. PBŘ).