Aktuality BOZP a PO

Požární ochrana (PO) je souhrn opatření, kterými lze zabránit vzniku a šíření požáru nebo omezit jeho ničivé důsledky. Mezi dva základní předpisy, které se problematikou požární ochrany zabývají, jsou zákon o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb.) a vyhláška o požární prevenci (vyhl. č. 246/2001 Sb.). Tyto právní předpisy hovoří o povinnostech právnických a podnikajících fyzických osob – a jednou z povinností je zřízení preventivní požární hlídky a to: a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje nebo obecně závazná vyhláška obce. Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) dnes bere většina zaměstnavatelů již jako standart, ovšem stále se najdou firmy, které zaměstnancům neposkytují téměř nic. Přitom se jedná o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), kterou jsou ze zákona povinni zajistit všem svým zaměstnancům a informovat je, k čemu OOPP slouží, před kterými riziky chrání a jak se používají. Legislativně se OOPP zabývá především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a také NV č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Zdůrazňujeme, že v NV č. 390/2021 Sb. je uvedeno, že s používáním OOPP musejí být zaměstnanci prokazatelně seznámeni.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se od začátku prázdnin dočkala významných změn. Po několika měsících čekání na vydání prováděcích předpisů k zákonu č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, byly předpisy den před nabytím účinnosti zveřejněny ve sbírce zákonů. Jejich vydání bylo důležité zejména z důvodu, že zákon č. 250/2021 Sb. ruší zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a některé prováděcí vyhlášky, které se týkaly vyhrazených zařízení elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích. Navíc ruší i tolik let známou vyhlášku č. 50/1978 Sb., Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice, podle níž se školili téměř všichni zaměstnanci z oblasti BOZP, neboť tato vyhláška stanovovala stupně odborné způsobilosti pracovníků. A minimálně každý zaměstnanec byl pracovníkem seznámeným podle § 3 vyhl. 50.

Fotovoltaické elektrárny (FV) na střechách domů a polích rostou jako houby po dešti. S neustálým zdražováním elektrické energie se ostatně není čemu divit – elektřina je důležitá a život bez ní si už dnes dokážeme jen těžko představit. Někteří lidé s pořízením fotovoltaické elektrárny dosud váhají, a to zejména z obavy vzniku požáru solárních panelů, neboť si nejsou jisti, zda je na takovou situaci požární ochrana připravena.

Jestliže jsou ve společnosti instalovány věcné prostředky požární ochrany, popř. požárně bezpečnostní zařízení, tak požární ochrana (PO) vyžaduje, aby byly řádně udržovány a samozřejmě kontrolovány. To se již dnes ve většině případů děje, i když stále můžeme najít hasicí přístroj i 10 let po poslední kontrole…

V dnešní době mnoho firem dbá na to, aby jejich venkovní prostory byly upravené a reprezentativní – a to zejména z důvodu různých návštěv (i zahraničních) a auditů. A protože jim tuto image mnohdy kazí nedopalky od cigaret, zřizují se kuřácká místa - zóny, která jsou opatřena popelníky a nehořlavým vybavením. Mnohde nechybí ani přenosný hasicí přístroj na rychlou likvidaci případného požáru. To je z hlediska PO (požární ochrana) zcela v pořádku, ale bohužel se neustále setkáváme s tím, že zaměstnanci kouří mimo tyto vyhrazené prostory. Navíc mnohdy se nejedná jen o zaměstnance, ale i externí firmy – např. nejčastěji jde o řidiče různých dopravních firem – při čekání na nakládku/vykládku si zapálí – a vcelku jim je jedno, na jakém místě to bude.

Velmi často se na nás v rámci zajištění služeb bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) obracíte s dotazem, jako je to s lékařskými prohlídkami u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti (dále jen „dohodu“) a poté přecházejí na klasický zaměstnanecký poměr – je nebo není nutná lékařská prohlídka?

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Velmi jednoduchá věta o povinnosti zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), která je ale velmi často podceňována a neřešena. Zaměstnanci mnohdy nemají ani ponětí, co to vůbec kategorizace prací je a do jaké kategorie byla jejich práce zařazena. Přitom se jedná o jeden ze základních požadavků legislativy a zároveň o dokument, který za BOZP kontroluje nejen oblastní inspektorát práce, ale i krajské hygienické stanice.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na staveništi je velký oříšek, a i přes dané legislativní požadavky zde dochází k velkému množství nehod a úrazů. Pojďme se nyní podívat na základní požadavky k zajištění BOZP na staveništi.

Práce v noci není u většiny lidí moc oblíbená, přesto v ní pracuje velké množství zaměstnanců. Velké procento výrobních podniků využívá nepřetržité dvanáctihodinové směny a nebo mají třísměnný osmihodinový systém. Podobně jsou na tom složky integrovaného záchranného systému, letecká a drážní doprava, pekárny a spousta dalších odvětví. Samozřejmě existují zaměstnanci, kteří si noční práce pochvalují, ale je jich mnohem menší procento než těch, kteří noční moc nemusí a to zejména z důvodu, že si po takovéto směně pořádně neodpočinou, tělo je jinak nastaveno a ne každý dokáže přes den spát. Práce v noci je náročnější i na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a dnešní článek připomene základní povinnosti zaměstnavatele v péči o zaměstnance pracujícího v noci.