Aktuality BOZP a PO

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanovuje prováděcí právní předpis. Zpracování kategorizace práce je jeden ze základních požadavků dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a musí jej zpracovat každý zaměstnavatel, který zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích. (Pzn. Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok). Jak již bylo uvedeno výše, kategorie práce jsou 4. Ovšem kategorie práce druhá riziková, třetí a čtvrtá se řadí mezi tzv. rizikové práce, u kterých musí zaměstnavatel splnit další požadavky.

V dnešní době plné moderních technologií se velké množství zaměstnanců neobejde bez práce s počítačem nebo sledováním monitorů popř. zobrazovacích jednotek. Někteří zaměstnanci se této činnosti věnují několik desítek minut za směnu, jiní několik hodin popř. celou směnu. Každopádně je potřeba zvážit, zda zaměstnanci nejsou z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) vystaveni rizikovému faktoru, a to zrakové zátěži.

Na většině pracovišť můžeme najít nějakou chemickou látku, která je více nebo méně nebezpečná. Pokud se ale ve společnosti vyskytují látky: - klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách, - klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, - cytostatika a prach tvrdých dřev, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví, je potřeba dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s těmito látkami a zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) s těmito látkami.

Svařování nebo sváření je proces, který slouží k vytvoření trvalého, nerozebíratelného spoje dvou a více součástí. Pokud svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provádí v rámci podnikatelské činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby, vztahují se na ně podmínky požární bezpečnosti podle vyhl. č. 87/2000Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v platném znění. Na ostatní fyzické osoby se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují, i když u nich mohou být určité výjimky. Při svařování je tedy nutné dodržovat podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i požární ochrany (BOZP a PO).

V téměř každé společnosti je údržbářská dílna, kde údržbáři používají různé stroje k obrábění kovů, nejčastěji pak vrtačky, brusky, hoblovky, frézky apod. Na všechny tyto stroje a zařízení se mimo jiné vztahuje vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění. Tato vyhláška stanovuje základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit. V podstatě jsou zde shrnuty základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

V rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) toho bylo o pracovních úrazech napsáno mnoho, ale spousta zaměstnavatelů a zaměstnanců občas neví, co lze a nelze považovat za pracovní úraz. Pojďme se tedy nyní podívat na základní pojmy používané v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění.

Při školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se zmiňujeme o rizikových faktorech, kterým zaměstnanci mohou být vystaveni. Mezi rizikové faktory řadíme např. prach, hluk, chemické látky, záření, fyzická zátěž, biologičtí činitelé…. Sotva se ale zmíníme o faktoru psychické zátěže, většina zaměstnanců ihned prohlásí, že tento rizikový faktor se jich z hlediska BOZP týká. Ovšem mají pravdu? Týká se opravdu psychická zátěž všech zaměstnanců?

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se nezaměřuje jen na kontroly pracovišť, školení a revizí. Čím dál častěji se zabývá i kontrolou lékařských posudků a zejména zajištěním pravidelného dohledu na pracovišti poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLS). Tato oblast, i když je v zákoně již pár let, je stále podceňována a mnoho zaměstnavatelů ani netuší, že se dohled týká i jich. O co se konkrétně jedná a musí si dohled zajistit opravdu všichni zaměstnavatelé?

S nouzovým osvětlením, které patří mezi druhy požárně bezpečnostních zařízení, se v rámci zajištění požární ochrany (PO) můžeme setkat v mnoha budovách, skladech a zařízeních. Jeho účelem je zajistit, aby osvětlení bylo poskytnuto včas, automaticky a po potřebnou dobu na určeném místě v době, kdy má normální napájení běžného osvětlení výpadek. Je napájeno ze zdroje nezávislého na tom, který napájí normální osvětlení.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) nesmí být podceňována v žádném odvětví výrobní a nevýrobní sféry. Máme-li ovšem ve společnosti jakékoliv vyhrazené technické zařízení, musíme dbát o zajištění BOZP o to důsledněji, neboť vyhrazená technická zařízení (VTZ) jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění. Jedná se o technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Pro každou skupinu VTZ byla vydána samostatná vyhláška. Podle stupně nebezpečnosti se VTZ zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.