Překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnance a čerpání dovolené

Překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnance a čerpání dovolené

Již několik týdnů se ve firmách a mezi zaměstnanci řeší koronavirus a s tím spojené překážky na straně zaměstnavatele, popř. zaměstnance. Z tohoto důvodu není dnešní článek tak úplně zaměřen na klasickou bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), ale na překážky v práci a možnost nařízení dovolené.

 

Překážky na straně zaměstnance

Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa, je zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti.

Karanténními opatřeními jsou

a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,

b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (hygieny) docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

 

Pokud zaměstnanci byla nařízena karanténa, přísluší mu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku.

 

Překážky na straně zaměstnavatele

V případě, že zaměstnanec nemůže konat práci:

a)       pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,

b)      v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny výše, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby).

Zde je ovšem potřeba zdůraznit, že zaměstnavatel se může dohodnout s odborovou organizací na výši poskytované náhrady mzdy (ta ale musí být minimálně 60%). V případě, že u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

 

Dovolená a jiné možnosti práce

Pokud se zaměstnavatel dohodne na formě práce z domova – tzv. home office, náleží zaměstnanci 100% platu. Dohoda musí být vzájemná a zaměstnanec musí být upozorněn na nutnost dodržovat mimo jiné i zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO).

 

Pokud chce zaměstnavatel nařídit zaměstnanci dovolenou, tak je to samozřejmě možné, ale nelze to takto udělat takzvaně ze dne na den (pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak), ale určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.

 

Pokud by zaměstnavatel chtěl nařídit zaměstnanci výkon jiného druhu práce, než má zaměstnanec sjednanou v pracovní smlouvě, tak to samozřejmě lze, ale oba se mezi sebou musí dohodnout. Pokud ke vzájemné dohodě nedojde, zaměstnanec tuto práci není povinen vykonávat. Pokud k dohodě dojde, je nutné zaměstnance proškolit z BOZP a PO a samozřejmě provést další potřebná školení – seznámení s jiným pracovištěm, stroji a zařízení apod. Také pozor na lékařské posudky, zaměstnanec nesmí vykonávat práci, pro kterou není zdravotně (a odborně) způsobilý!

Často také dochází k situaci, kdy se zaměstnanec vrátí po nařízené karanténě (nebo prodělané nemoci) zpátky do práce a ostatní kolegové mají obavy o své zdraví a obrací se na zaměstnavatele s dotazem, zda mají právo odmítnout výkon práce. Zákoník práce tuto možnost definuje - Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Otázkou je, zda návrat kolegy je důvodem k odmítnutí práce. Dle našeho názoru není – pokud již zaměstnanec po karanténě nebo nemoci nastoupil do zaměstnání, měl ukončenou karanténu nebo pracovní neschopnost lékařem popř krajskou hygienickou stanicí, a ti by nemocného zaměstnance do zaměstnání nepustili. Každopádně poslední slovo zde má zaměstnavatel a ten se k dané problematice může postavit různě.

Ať již je nařízen zaměstnanci home office, jiná práce popř. dovolená, vždy je nutné dodržovat zásady BOZP a PO.

 

Obrázek 1 - Nařízenou dovolenou lze trávit různě - např. přemýšlením, kam na dovolenou během příštích let.

Naše služby

Kontaktujte nás

Centrum BOZP a požární ochrany
K lindě 700/3, 190 15 Praha 9 - Satalice

Tel: + 420 222 119 999
Fax: + 420 222 780 551
E-mail: civop@civop.cz Kontaktní informace

Aktuality

15.09.2020

Návod k použití v českém jazyce

Nedávno jsme si ve firmě koupili novou varnou konvici. Samozřejmě to není nic neobvyklého, ale po vybalení nás čekalo překvapení – návod k použití byl napsán všemi možnými jazyky, ...