Psychická zátěž jako rizikový faktor

Psychická zátěž jako rizikový faktor

Při školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se zmiňujeme o rizikových faktorech, kterým zaměstnanci mohou být vystaveni. Mezi rizikové faktory řadíme např. prach, hluk, chemické látky, záření, fyzická zátěž, biologičtí činitelé…. Sotva se ale zmíníme o faktoru psychické zátěže, většina zaměstnanců ihned prohlásí, že tento rizikový faktor se jich z hlediska BOZP týká. Ovšem mají pravdu? Týká se opravdu psychická zátěž všech zaměstnanců?

Podle nařízení vlády č. 371/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, patří psychická zátěž mezi rizikové faktory. Prací s psychickou zátěží se rozumí práce:

a)       spojená s monotonií,

b)      ve vnuceném pracovním tempu,

c)       v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,

d)      vykonávaná pouze v noční době.

 

Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na:

a)       pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,

b)      úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů, např. obsluha jednoduchých strojů (vkládání a odebírání výrobků, skládání výrobků z malého počtu dílů apod.).

 

Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance (práce na lince/páse/dopravníku, balení výrobků, montáž automobilů, obsluha střihacích, tvářecích strojů apod.

 

Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku.

Pokud zaměstnanci vykonávají práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru!

 

Jelikož patří psychická zátěž mezi rizikové faktory, musí se brát v úvahu i při kategorizaci prací (zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek), která vyplývá z vyhl. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

 

Při zařazování prací do kategorií se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.

 

Kategorie práce jsou celkem 4, ale psychické zátěže se týkají pouze 2, a to:

  • Kategorie druhá

Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu

a) ve vnuceném pracovním tempu,

b) spojená s monotonií, nebo

c) vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.

  • Kategorie třetí

Do třetí kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu,

a) při níž je osoba zároveň souběžně exponována všem faktorům uvedeným v písmenech a) až c) pro druhou kategorii, nebo

b) pouze v noční době.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že v legislativě nejsou v rámci kategorizace prací řešeny práce pod časovým tlakem, práce spojené s vedením společnosti/skupiny zaměstnanců, sociální vazby mezi zaměstnanci atd. V podstatě se dá říci, že takovéto práce jsou zařazeny do kategorie práce jedna, což ale mnohdy neodpovídá tomu, jak můžou být tyto situace velmi psychicky náročné, a to nejen z pohledu BOZP.

 

Závěrem lze říci, že každá práce, popř. pracovní činnost představuje pro zaměstnance určitou psychickou zátěž, ale ne každá spadá do rizikového faktoru dle NV. č. 361/2007 Sb.

 

                 

Obrázek 1 - Pokud zaměstnanci vykonávají práci v noci (např. pekaři), spadá jejich činnost do kategorie práce II, popř. III z důvodu psychické zátěže.

Naše služby

Kontaktujte nás

Centrum BOZP a požární ochrany
K lindě 700/3, 190 15 Praha 9 - Satalice

Tel: + 420 222 119 999
Fax: + 420 222 780 551
E-mail: civop@civop.cz Kontaktní informace

Aktuality

01.12.2019

Základní požadavky na svařování z hlediska BOZP a PO

Svařování nebo sváření je proces, který slouží k vytvoření trvalého, nerozebíratelného spoje dvou a více součástí. Pokud svařování a nahřívání živic v tavných nádobách pro...