Zraková zátěž

V dnešní době plné moderních technologií se velké množství zaměstnanců neobejde bez práce s počítačem nebo sledováním monitorů popř. zobrazovacích jednotek. Někteří zaměstnanci se této činnosti věnují několik desítek minut za směnu, jiní několik hodin popř. celou směnu. Každopádně je potřeba zvážit, zda zaměstnanci nejsou z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) vystaveni rizikovému faktoru, a to zrakové zátěži.

Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce

• spojená s náročností na rozlišení detailů (práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu),
• vykonávaná za zvláštních světelných podmínek (práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí),
• spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami (prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství),
• spojená s neodstranitelným oslňováním.

Pokud je na pracovišti zjištěna zraková zátěž, je nutné posoudit, zda nebude daná práce zařazena na základě zpracování kategorizace prací do kategorie práce II popř. III.

Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu

a)       se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování činností strojů nebo zařízení, nebo kontrole výroby nebo výrobků prostřednictvím obrazovkových terminálů,

b)      spojená s náročností na rozlišení detailů, kdy je nutno rozlišit části pozorovaného předmětu, aby byl správně identifikován, nebo je nutno rozlišit pozorovaný předmět od pozadí, nebo

c)       vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení z důvodu technického požadavku, nebo jde o práci vykonávanou jen při umělém nebo sdruženém osvětlení, při níž se rozlišují barvy, odstíny nebo detaily.

Do třetí kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu,

a)       při níž je osoba zároveň souběžně exponována alespoň dvěma faktorům uvedeným v kategorii druhé,

b)      spojená s technicky neodstranitelným oslňováním, nebo

c)       kterou lze vykonávat jen pomocí zvětšovacího přístroje.

I u zrakové zátěže je potřeba zabezpečit minimální opatření k ochraně zdraví při práci. Aby došlo k

omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Pro správné zajištění BOZP nesmíme zapomenout na správné osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest. K tomu se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení.

Osvětlení pracoviště a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování!

V administrativních prostorech musí být intenzita osvětlení alespoň 500luxů, komunikační prostory a chodby 100luxů, regálové sklady s obsluhou 150 luxů atd. Intenzita osvětlení se dá orientačně změřit multitestrem nebo aplikací v mobilu. V případě limitních hodnot je třeba provést kalibrované měření akreditovanou laboratoří.

Pokud na pracovišti, které je osvětlováno denním osvětlením, může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí být osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit.

Také nesmíme zapomenout, že osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění (BOZP musí být zajištěno pro všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích).

POZOR! Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.

Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení.

Závěrem dodejme, že pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením, ideálně ještě doplněným bezpečnostním značením označující směr úniku.

Obrázek 1 - Nepodceňujte zrakovou zátěž a dodržujte zásady BOZP!