01.05.2016

Pracovní úraz vzniklý zbrklostí externího zaměstnance - odpovědnost

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se dle zákoníku práce vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.  Dále je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Totéž se týká i případu, kdy plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. V takovém případě jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování  BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. 

 

Tzn., že každý ze zaměstnavatelů uvedených výše je povinen:

a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,

b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

 

Každý zaměstnavatel se samozřejmě snaží pro své zaměstnance a další osoby zajistit bezpečnost práce tím nejlepším způsobem – ať už se jedná o školení, provádění revizí a kontrol, zajištění pravidelného úklidu, označování pracoviště bezpečnostním značením, informace na vstupu do objektu/areálu o nebezpečí, používání osobních ochranných pracovních prostředků atd.  

Pokud do objektu pravidelně dochází externí společnost, tak si většina zaměstnavatelů písemně vymění rizika a informace o opatřeních a zaměstnanci těchto zaměstnavatelů jsou s nimi v rámci školení seznamováni. Kromě toho si spousta firem dává do podmínek spolupráce s jinou společností ještě další požadavky – například povinnost používat OOPP (obuv, výstražné vesty) externími zaměstnanci, povinnost pohybovat se pouze po vymezených komunikacích apod.

 

Ale co když se stane, že externí zaměstnanec tyto pravidla poruší?

Můžeme uvést přímo příklad z praxe – bohužel ne ojedinělý:

Externí řidič nákladního vozu čekal na naložení nákladu, a jelikož spěchal, aby vše stačil rozvést a čekání na naložení se mu zdálo již neskutečně dlouhé, rozhodl se náklad si naložit sám – i přes přísný zákaz!

Pro naložení nákladu si vzal nedaleko odstavený VZV, v kterém byly ponechány klíčky, a začal s VZV manipulovat. Školení na VZV sice neměl, ale uměl to. Pověřený na obsluhu VZV také nebyl (samozřejmě, nebyl zaměstnancem dané společnosti). Při nakládce se mu ale připletl do cesty skladník, který nepředpokládal, že by tam jeho VZV mohl jet. Řidič skladníka porazil a kromě pohmožděnin mu způsobil zlomeninu nártu jedné nohy.

 

Při následném šetření tohoto pracovního úrazu se zjistilo hned několik pochybení.

Prvním pochybením bylo, že skladník nechal klíčky od VZV v zapalování a vozík bez dozoru. Pokud od vozíku odcházel, měl si vzít klíčky sebou a umístit je na určeném, zaměstnavatelem vyhrazeném, místě. Dále měl tento skladník neustále sledovat situaci ve skladu a na nakládce – sice nemohl předpokládat, že tam bude jezdit jeho vozík, ale vyskytují se tam i další skladníci a VZV. Tudíž je potřeba vždy dávat pozor a pohybovat se po vyhrazených komunikacích.

Další vina již jde za externím zaměstnancem – na VZV neměl co dělat – neměl ani školení, ani nebyl pověřen a jako externí zaměstnanec měl přísně zakázáno pohybovat se v prostorách sloužící pro nakládání materiálu. Pokud si už VZV přece jen vzal, dostatečně nesledoval situaci okolo sebe a porazil onoho skladníka.

 

V konečném důsledku byla odpovědnost za úraz na obou stranách – zapomenuté klíčky ve VZV způsobily krácení na odškodném přejetého skladníka a externí zaměstnanec měl problém s ublížením na zdraví a z porušení pracovních povinností. Oba zaměstnavatelé také museli počítat s návštěvou kontrolorů z oblastního inspektorátu práce.

 

Obrázek 1 a 2 - Klíček v zapalování a vozík bez dozoru - časté porušení právních předpisů


Autor: Ing. Kateřina Petrová, specialista BOZP a PO, civop@civop.cz

Naše služby

Kontaktujte nás

Centrum BOZP a požární ochrany
K lindě 700/3, 190 15 Praha 9 - Satalice

+ 420 222 119 999
civop@civop.cz Kontaktní informace

Aktuality

01.07.2024

Stanovení mikroklimatických podmínek na pracovišti - novela NV č. 361/2007 Sb.

Stanovení mikroklimatických podmínek na pracovišti - novela NV č. 361/2007 Sb.

V roce 2022, kdy ještě doznívala pandemie a zároveň započala energetická krize, došlo v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) k novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ...

15.06.2024

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního prostředí jakékoliv společnosti, a to nejen z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). K pracovnímu úrazu může doj...