Mám povinnost vypracovat havarijní plán?

Mám povinnost vypracovat havarijní plán?

Chybějící nebo zastaralý havarijní plán je problém mnoha společností, které zachází se závadnými látkami. Společnosti většinou nevědí, zda mají povinnost havarijní plán vypracovat. Následující článek shrne požadavky vodního zákona a havarijní vyhlášky, aby každá společnost mohla porovnat svůj provoz s požadavky a zjistit, zda má povinnost zpracovat a nechat vodoprávním úřadem schválit havarijní plán.

Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Pokud společnost splňuje jednu ze dvou uvedených podmínek, musí mít vypracovaný a schválený havarijní plán.

První krok pro zjištění, zda společnost musí vypracovat a schválit havarijní plán je zjistit, zda se v areálu společnosti nacházejí závadné látky. Závadné látky jsou jasně definovány ve vodním zákoně1. Jsou to látky, které mohou ovlivnit kvalitu povrchových nebo podzemních vod s výjimkou důlních a odpadních (splaškových) vod. Každá společnost je povinná vést seznam chemických látek (BOZP a PO – bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana) a z tohoto seznamu je třeba vycházet.

V praxi se jedná o všechny kapaliny s výjimkou čisté vody (ale platí pro destilovanou vodu) a dále již zmíněných důlních a splaškových vod. Nejčastěji používané závadné látky:

  • ropné látky (benzín, nafta, oleje),
  • chemické látky (čpavek, kyseliny, zásady, močovina),
  • produkty zemědělství (močůvka, kejda),
  • přípravky na ochranu rostlin (hnojiva, pesticidy),
  • nebezpečné odpady,
  • potravinářské produkty (nápoje, oleje, tuky, cukry).

Pokud se v podniku vyskytuje nějaká z výše uvedených nebo jiných závadných látek, neznamená to, že společnost je povinna zpracovat havarijní plán, je potřeba naplnit definici zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu. Zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu definuje havarijní vyhláška2, stanovuje množství závadných látek pro naplnění definice zacházení ve větším rozsahu:

  • pro kapalné závadné látky v zařízení s celkovým množstvím nad 1000 l,
  • pro kapalné závadné látky v přenosných obalech s celkovým množstvím nad 2000 l,
  • pro pevné závadné látky nad 2000 kg.

Je potřeba ověřit jaké maximální množství těchto látek je v areálu společnosti skladováno v jakémkoli okamžiku (a prověřit též z pohledu BOZP a PO – bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana, zda je vůbec skladovat může). Pokud uživatel skladuje nebo využívá závadné látky ve výše uvedených množstvích nebo větších je povinen zpracovat havarijní plán. Výše uvedená limitní množství se na provozovatele nevztahují, pokud nakládá s:

  • s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo
  • s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci

Zacházení se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody nastává, pokud uživatel zachází s nebezpečnou závadnou látkou v množství větším než 250 l pro kapaliny nebo 300 kg pro pevné látky nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou v množství větším než 10 l pro kapaliny nebo 15 kg pro pevné látky těchto uvedených případech:

  • v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně,
  • v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
  • v záplavových územích,
  • na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti,
  • v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod.

Z výše uvedeného plyne, že při nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody je provozovatel povinen zpracovat havarijní plán. Pokud jsou při zjišťování, zda je provozovatel povinen zpracovat havarijní plán nejasnosti, je potřeba se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, který o povinnosti rozhodne.

 

Ve Skřipově dne 7.1.2021                                                                Ing. Aleš Božoň, Ph.D.

 

Zdroje:

  1. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
  2. Vyhláška č. 450/2005 Sb. vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
  3. Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
  4. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
  5. Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně

Naše služby

Kontaktujte nás

Centrum BOZP a požární ochrany
K lindě 700/3, 190 15 Praha 9 - Satalice

Tel: + 420 222 119 999
Fax: + 420 222 780 551
E-mail: civop@civop.cz Kontaktní informace

Aktuality

15.04.2021

Mimořádné opatření k samotestování

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí řešit v každé společnosti, a to i nyní, v tzv, době covidové. Všichni zaměstnavatelé se snaží dělat maximum pro to, aby se v jej...