Aktuality BOZP a PO

Práce v noci není u většiny lidí moc oblíbená, přesto v ní pracuje velké množství zaměstnanců. Velké procento výrobních podniků využívá nepřetržité dvanáctihodinové směny a nebo mají třísměnný osmihodinový systém. Podobně jsou na tom složky integrovaného záchranného systému, letecká a drážní doprava, pekárny a spousta dalších odvětví. Samozřejmě existují zaměstnanci, kteří si noční práce pochvalují, ale je jich mnohem menší procento než těch, kteří noční moc nemusí a to zejména z důvodu, že si po takovéto směně pořádně neodpočinou, tělo je jinak nastaveno a ne každý dokáže přes den spát. Práce v noci je náročnější i na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a dnešní článek připomene základní povinnosti zaměstnavatele v péči o zaměstnance pracujícího v noci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dle zákoníku práce zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Provádění cvičného požárního poplachu nepatří mezi zaměstnavateli zrovna k nejoblíbenějším činnostem. Jedná se o situaci, kdy je potřeba na několik desítek minut přerušit výrobu anebo pozastavit činnost a opustit vnitřní prostory společnosti. Pro zaměstnavatele nepříjemnost, pro zaměstnance mnohdy zpestření dne. Je tyto cvičné požární poplachy vůbec potřeba provádět anebo se jim dá vyhnout? Nařizuje je požární ochrana? Ano, nařizuje, ale ne vždy.

Jak jsme již několikrát psali, bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je úzce spjata s odvětvím týkajícím se lékařských prohlídek. Možná proto se nás při kontrolách BOZP mnoho zaměstnavatelů ptá, jak je to se vstupní prohlídkou – často jim přijde zbytečná, neboť se údajně jedná jen o „formalitu“ a lékař uchazeče o zaměstnání ani pořádně neprohlédne. Jak dlouho má tedy trvat vstupní prohlídka a co je jejím obsahem?

Záchytné vany by měly být běžnou součástí provozoven, ve kterých se manipuluje se závadnými látkami. Záchytné vany jsou umisťovány, nejen aby bylo zabráněno úniku do životního prostředí, ale také proto, že je česká legislativa v některých případech požaduje.

Dnešní téma týkající se požární ochrany (PO) navazuje na dříve vydaný článek CIVOP „novela zákona o požární ochraně" a konkrétněji pojednává o novince v PO - tzv. kategorizaci staveb. K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 – 3. Požární ochrana tím doznala další velké změny, která se sice přímo netýká zaměstnavatelů a občanů, ale má vliv na požární bezpečnost a zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby (tzv. PBŘ).

Při pravidelných kontrolách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO) je jedním z témat i obsah a expirace lékárniček na pracovištích. Neustále se nás zaměstnavatelé ptají, jaký má být obsah lékárniček a zda jimi opravdu musí být pracoviště vybaveno – existují pracoviště, kde nikdy nikdo z lékárničky nic nepoužil a přesto na pracovišti být musí…

Jistě často vídáte na různých veřejných místech červenou požární značku – označení místa „ohlašovny požáru“. Bývá nejen v nemocnicích, na větších úřadech, ale i ve firmách, obchodních centrech apod. Jedná se o označení místa – tzv. ohlašovny požáru (většinou recepce / informace / vrátnice), která slouží k nahlášení požáru, případně jiné mimořádné události.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí po téměř dvaceti letech rozloučit s nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto NV je s účinností od 1. listopadu 2021 nahrazeno nařízením vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Tato dost nečekaná informace byla ve věštníku vyhlášena až 22. října 2021 s účinností od 1. listopadu 2021, což mnoho osob odborně způsobilých v prevenci rizik a techniků BOZP pravděpodobně zaskočilo. Dnešní článek je zaměřen na vytýčení hlavních změn v porovnání s oběma nařízeními vlády.

Při stavbě nového objektu nebo přestavbě stávajícího je důležité vědět, k jakému účelu bude objekt sloužit – zda se jedná o administrativní, výrobní, prodejní, skladovací prostory apod. Tato informace je důležitá mimo jiné pro správné zajištění požární ochrany (PO), neboť budovy se projektují dle norem požární bezpečnosti staveb, které určují potřebnou požární odolnost použitých materiálů, dělení do požárních úseků, vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, stanovují délku a kapacitu únikových cest, odstupové vzdálenosti atd. Výše uvedené údaje nalezneme v Požárně bezpečnostním řešení stavby (PBŘ), dříve nazývané též Technická zpráva požární ochrany nebo Požární zpráva. Dle vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je požárně bezpečnostní řešení součástí projektové dokumentace stavby.