Aktuality BOZP a PO

Nemalé procento firem se zabývá problematikou výstupních lékařských prohlídek. V rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se výstupní prohlídka provádí a) při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud a. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, b. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo c. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, b) před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo c) pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana (BOZP a PO) se musí zajistit na všech pracovištích, nízkotlakových kotelen nevyjímaje. V našem případě se článek týká organizací a fyzických osob provozující podnikatelskou činnost a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen "kotelny"), se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) při používání motorových vozíků musí být vždy na vysoké úrovni, neboť jakákoliv kolize motorového vozíku s jiným vozíkem, člověkem nebo materiálem může vést až k tragickým následkům. Z tohoto důvodu se zaměstnavatelé snaží nepodceňovat školení BOZP a odborné školení, lékařské prohlídky, vyznačení komunikací ve skladech apod. Ovšem na co se zapomíná, tak to je pojištění odpovědnosti u motorových vozíků. Toto pojištění samozřejmě není nutné vždy, ale v určitých případech je ze zákona povinné. I když se tato problematika přímo netýká BOZP, pojďme se na ni blíže podívat.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se řeší především v budovách, ale už málokdo řeší odpovědnost za BOZP „venku“, tzn. před budovou – chodníky, komunikace, parkoviště atd., ale taky úrazy typu cesta na poštu, do banky apod. Jak je to zejména v zimním období, když je kolem nás všude plno sněhu, náledí apod.? Je vše na bedrech zaměstnavatele?

Nedávno jsem v jedné veřejné instituci vyřizovala soukromé záležitosti, když v tom se ozvala na několik vteřin siréna. Hned mě napadlo, že se jedná o požární poplach, ale paní za přepážkou se jen podívala po ostatních spolupracovnicích a dál se věnovala své práci. Po chvíli se siréna ozvala znova, paní za přepážkou se opět rozhlídla a ujistila mě, že se nic neděje, protože i pan z ochranky je v klidu. Po třetí siréně už se pomalu začínalo něco dít a až po čtvrtém houkání mi bylo sděleno, že se asi jedná o poplach a že mám opustit budovu.

Statickou elektřinu známe asi všichni – zelektrizované vlasy, jiskření při svlékání svetru, výboj při kontaktu s různými tělesy nebo dokonce lidmi. Na internetu koluje spousta videí ukazujících, jak na čerpacích stanicích lidé „začnou hořet“ nebo dojde k výbuchu při tankování paliva. V těchto případech bývá původcem právě statická elektřina, která byla viníkem i u pracovního úrazu, který byl nedávno řešen jedním z našich kolegů v rámci poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO).

Mnoho zaměstnavatelů má obavu z kontroly oblastního inspektorátu práce (OIP) na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), ale OIP není jediný, kdo BOZP řeší. Dalším orgánem, který se velkou mírou zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci, je Krajská hygienická stanice (KHS), její působnost je podle krajů. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady a vykonávají státní zdravotní dozor.

Při preventivních kontrolách týkajících se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO) stále častěji narážíme na zaměstnance, kteří nemluví českým jazykem. Při dotazu, jak mají zaměstnavatelé zajištěno jejich školení, bývají odpovědi různé. Nejčastěji je školení realizováno pomocí tlumočníka a nebo překladem školících materiálů, což není vždy úplně dostačující. V některých případech bohužel není prováděno žádné školení. Co na tuto problematiku říká česká legislativa týkající se BOZP a PO?

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se kolem lékařských prohlídek u zaměstnanců zařazených do kategorie práce I stále vedou diskuze, kdo může lékařskou prohlídku provádět – zda smluvní, nebo obvodní lékař. Přestože je tato problematika upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, ustavičně zde nemají jasno ani obvodní lékaři, ani zaměstnavatelé.

Ne vždy jsou zaměstnanci ve firmách a společnostech spokojeni se sanitárním a pomocným vybavením. Také ne každá společnost se o tyto prostory dobře stará a má s ohledem na počet zaměstnanců dostatečný počet sanitárního vybavení. Tento článek nám dnes přinese základní přehled o požadavcích na sanitární a pomocná zařízení a na zásobování vodou, neboť i tato zařízení spadají do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).