Aktuality BOZP a PO

Jistě často vídáte na různých veřejných místech červenou požární značku – označení místa „ohlašovny požáru“. Bývá nejen v nemocnicích, na větších úřadech, ale i ve firmách, obchodních centrech apod. Jedná se o označení místa – tzv. ohlašovny požáru (většinou recepce / informace / vrátnice), která slouží k nahlášení požáru, případně jiné mimořádné události.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí po téměř dvaceti letech rozloučit s nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto NV je s účinností od 1. listopadu 2021 nahrazeno nařízením vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Tato dost nečekaná informace byla ve věštníku vyhlášena až 22. října 2021 s účinností od 1. listopadu 2021, což mnoho osob odborně způsobilých v prevenci rizik a techniků BOZP pravděpodobně zaskočilo. Dnešní článek je zaměřen na vytýčení hlavních změn v porovnání s oběma nařízeními vlády.

Při stavbě nového objektu nebo přestavbě stávajícího je důležité vědět, k jakému účelu bude objekt sloužit – zda se jedná o administrativní, výrobní, prodejní, skladovací prostory apod. Tato informace je důležitá mimo jiné pro správné zajištění požární ochrany (PO), neboť budovy se projektují dle norem požární bezpečnosti staveb, které určují potřebnou požární odolnost použitých materiálů, dělení do požárních úseků, vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, stanovují délku a kapacitu únikových cest, odstupové vzdálenosti atd. Výše uvedené údaje nalezneme v Požárně bezpečnostním řešení stavby (PBŘ), dříve nazývané též Technická zpráva požární ochrany nebo Požární zpráva. Dle vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je požárně bezpečnostní řešení součástí projektové dokumentace stavby.

Nějaký regál už asi každý z nás viděl. Jedná se o vícepodlažní zařízení pro uložení zásob (materiálu), umožňující jejich odebírání z kteréhokoliv podlaží. Regály mohou být přemístitelné nebo nepřemístitelné, kotvené, nekotvené, přenosné, pojízdné, přesuvné, otočné, jednořadé, dvouřadé atd. atd. Druhů existuje nepřeberné množství, takže si každý může vybrat ten regál, který bude splňovat určité požadavky. Ovšem pozor, ať už si pořídíte nebo máte jakýkoliv regál, vždy musí být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), a to především ve firmách. Je potřeba dodržovat určitou legislativu a nevyhýbat se požadavkům z hlediska dodržování BOZP (což se bohužel neustále děje).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí dle právních předpisů dodržovat ve všech společnostech, počínaje těmi nejmenšími administrativami a konče těmi největšími výrobními závody. Mezi jednu takovou oblast spadá za BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) i poskytování a dodržování přestávek, a to nejen těch na jídlo a oddech, ale i bezpečnostních přestávek. A jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se poskytují?

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se v příštím roce dočká výrazné změny. Od 1. července 2022 vejde v účinnost zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, který ruší dosud platný zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a také současně ruší nebo mění 25 prováděcích předpisů.

Jak jste již pravděpodobně slyšeli ze sdělovacích prostředků, chystá se velká novela stavebního zákona. Ovšem v souvislosti s touto novelou byl vydán zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona a tento zákon mění spoustu dalších zákonů, mezi které se řadí zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd. Dnešní článek je zaměřen na změnu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, která nabývá účinnosti od 1. července 2023, kdy se požární ochrana dočká výrazných novinek zejména v oblasti zařízení sociálních služeb a kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti.

Pod pojem požární ochrana (PO) se mimo jiné řadí i pojem požárně bezpečnostní zařízení, o němž jsme psali v jednom z minulých článků. Jedním z druhů požárně bezpečnostního zařízení je zařízení pro zásobování požární vodou. Konkrétně o tom hovoří § 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci, že požárně bezpečnostním zařízením se rozumí zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí).

Každý zaměstnavatel se pravděpodobně dříve nebo později setká s problematikou zajištění BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) při zaměstnávání těhotných žen. Naštěstí právní předpisy na tuto problematiku pamatují a BOZP pro těhotné je v nich docela podrobně upravena. Dnešní článek je tedy zaměřen na problematiku zaměstnávání těhotných žen. BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) pro tyto ženy je upravena dvěma základními předpisy, a to zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a vyhl. č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).

Výskyt hořlavých kapalin ve firmách není dobré podceňovat. Každá hořlavina sebou přináší riziko vzniku požáru, a tak je velmi důležité dbát na to, aby byla zajištěna požární ochrana a s tím související podmínky pro skladování. V právních předpisech bývá uvedena informace, jaké množství, jakých hořlavých kapalin může být ve skladu hořlavých kapalin a zda vůbec takovýto sklad musí být zřízen. Nutnost mít sklad hořlavých kapalin řeší zejména menší firmy, které mají velmi malé množství hořlavých kapalin a finančně je pro ně velmi nákladné takovýto sklad zřizovat (sklad hořlavých kapalin musí splňovat určité požadavky a musí být k této činnosti zkolaudován…).